Průmyslová výroba v dubnu
vzrostla o 0,6% m/m po
poklesu o 0,1% m/m (revize z -0,2% m/m), trh čekal její pokles
růst o 0,1% m/m (Bloomberg) resp o 0,2% m/m (Reuters), meziročně její
růst posílil na 0,9% z 0,1% v březnu (revize z -0,1%), trh čekal její růst pokles o 0,1% y/y (Bloomberg) resp její meziroční stagnaci (Reuters).
Data jsou nečekaně příznivá. Výroba polotovarů v dubnu vzrostla o 1,0% m/m po
poklesu o 0,9% m/m v březnu, výroba investičního zboží v dubnu meziměsíčně stagnovala po růstu o 1,0% m/m v březnu, výroba
spotřebního zboží dlouhodobé
spotřeby v dubnu vzrostla o 2,0% m/m po
poklesu o 0,4% m/m v březnu a výroba
spotřebního zboží krátkodobé spotřeby v dubnu vzrostla o 1,0% m/m po poklesu o 0,1% m/m v březnu.Ačkoliv jednotlivé položky ukazatele, výroba
spotřebitelského zboží a polotovarů zaznamenaly v dubnu solidní růsty, dlouhodobě se nic nemění na tom, že zmíněné
kategorie a celková nprůmyslová výroba rostou nadále pomalu. Na druhou stranu, příznivým signálem
výsledků je, že se nepotvrdily poslední značně nepříznivé náznaky předstihových ukazatelů
průmyslu Eurozóny, zejména
indexu nákupních manažerů průmyslu Eurozóny za duben a květen. Podle těchto indikátorů se slabost
průmyslu v dubnu a květnu dále vystupňovala. Nadále předpokládáme, že růst
průmyslové výroby a celé
ekonomiky Eurozóny zůstane letos slabší, jako
výsledek silného růstu
exportu a slabosti domácí poptávky.
Data jsou příznivá pro akciový trh a nepříznivá pro trh
dluhopisů, dlouhodobý význam slabé
průmyslové výroby má ale na trhy opačný dopad. Po
výsledcích ceny
akcií viditelně posílily, o 0,6% (
index německé burzy DAX, 4615, 0,8% d/d),
euro posílilo o 0,4% na 1,218. Ačkoliv
finanční trhy na tato
data většinou příliš nereagují(kvůli zpoždění zveřejnění
dat a také kvůli tomu, že se jedná o agregovaná data většinou již zveřejněných výsledků průmyslové výroby za
státy Eurozóny), tentokrát zřejmě výsledky mohlo pomoci ke zlepšení nálady na akciovém trhu resp. mohly podpořit poptávku po
euru vůči
dolaru. Data nemění naše očekávání, že
ECB letos ani v prvním pololetí příštího
roku své hlavní úr.
sazby měnit nebude kvůli příznivému
inflačnímu výhledu založeném na slabé málo rostoucí
ekonomice a silné měně.
Jádrová inflace (růst
indexu CPI bez
cen potravin a
energií) je nízká, letos a příští
rok by měla celková
inflace klesnout k 1,5%.
AUTOR: Josef Kvarda